Dodáváme plastová okna, která jsou zasklena izolačním dvojsklemnebo trojsklem.

Sklo zásadně ovlivňuje tepelně izolační vlastnosti okna. Každýzákazník si může určit technické parametry součinitele prostuputepla U [W/m²K] a vzduchové neprůzvučnosti Rw[dB].

Standardně používáme u pětikomorového systému izolační dvojsklaplněná argonem ve složení 4-16-4 s koeficientem prostupu teplaUg = 1,1 W/m²K teplý distanční rámeček (nerez neboplast), zvuková izolace RW-33dB.

U šestikomorového systému 88+ stardandně dodávámeizolační trojskla plněná argonem ve složení 4-12-4-14-4 skoeficientem prostupu tepla Ug = 0,6 W/m².K zvuková izolaceRW-36dB. V případě vašich speciálních požadavků je možné dodat sklabezpečnostní, protihluková, ornamentní a reflexní nebolizrcadlová.

Zde si Vás dovolujeme upozornit, že v případě montáže oken, kdynejsou použity parotěsnéa paropropustné pásky dosáhneme zvukové izolacezabudovaného okna pouze do 24 dB, a to bez ohleduna parametry vlastní otvorové výplně. Při ošetření připojovacíspáry vnějším i vnitřním uzávěrem můžeme dosáhnout akustickéhodnoty 30 – 44 dB podle toho, jaké akustické kvality je zabudovanáotvorová výplň.

Již delší čas je na stránkách odborných, ale i populárníchperiodik diskutována vhodnost či nevhodnost plastových oken obecně,především pak s ohledem na výskyt nežádoucích jevů jako povrchovékondenzace, vzniku plísní či rapidního snížení kvality vzduchu vmístnostech. Jediným pochopitelným důvodem, proč jsou tyto závadynesmyslně připisovány právě oknům plastovým, je zřejmě fakt, žejejich podíl na trhu je přes přání a prognózy mnoha novodobýchNostradamů převažující a má stále stoupající tendenci. Ačkoliv bylytyto závady již našimi kolegy z oboru velmi fundovaně diskutovány avysvětleny, stále jsme konfrontováni s fatálním nepochopením příčina souvislostí těchto negativních jevů. Pokusme se tedy velmijednoduchým a pochopitelným způsobem příčiny vzniku povrchovýchkondenzací a všech následků znovu ozřejmit.

V posledních deseti letech prodělalo naše stavebnictví s nástupemmoderních stavebních materiálů veliký kvalitativní posun. Jsoumnohé oblasti – a zde bychom vyzdvihli především oblast energetickénáročnosti staveb – kde jsme zaznamenali veliký posun vpřed. Dnesje již prakticky nemyslitelné, aby novostavby nebyly tak či onakzateplené a jejich obvodové pláště nevykazovaly tepelný odporvysoko nad R = 2.0 m2K/W. Naproti tomu však rekonstruované objektyv mnoha případech řeší energetické problémy nedůsledně či zcelachybně. Obecně lze zjednodušeně říci, že předpokladem vzniku těchtojevů je vysoká relativní vlhkost vzduchu v interiéru společně snízkou povrchovou teplotou stavebních konstrukcí. Kde však hledatpříčiny vzniku těchto situací?

Novostavby

Současný trend rychlé výstavby předpokládá osazení oken do hrubéstavby. Výhodou je možnost stavbu „uzavřít“ a pokračovat vevnitřních dokončovacích procesech i v zimním období. Všechna dnesvyráběná kvalitní okna, nezávisle na materiálu, jsou dokonaleutěsněna proti nežádoucím únikům tepla vlivem infiltrace. Tím, žejsou osazena do hrubé stavby, vlastně veškerou vlhkost vznikající zmokrých procesů při dokončování ve stavbě konzervují. Vezmeme-li vúvahu, že vlivem zateplovacích systémů významně roste difuzní odporobvodového pláště, je nutno počítat s mnohaletým vysychánímnovostavby do jejího rovnovážného stavu. Bohužel však dnes existujíi stavby, kde rovnovážným stavem je díky chybnému návrhu obvodovéhopláště právě permanentní stav vysoké vnitřní vlhkosti. V poslednídobě se velmi často setkáváme s trendem osazovat okna do vnějšíholíce stavby. Pravděpodobně bychom jen těžko hledali způsob, jakokna ještě hůře umístit do konstrukce pláště. Toto umístění dovnějšího líce automaticky generuje problém kondenzace v oblastinapojení okna na plášť, a pakliže je možno tento detail vůbecnavrhnout funkční, je cena za toto řešení zcela neúměrná. Pokudokna osadíme tak, aby bylo možno detail napojení alespoň zateplit,problém nevzniká. V případě nezateplených konstrukcí obvodovéhopláště lze zjednodušeně říci, že čím bude okno osazeno blíže kvnitřnímu líci pláště, tím bude nebezpečí kondenzace v detailupřipojení menší.

Rekonstrukce

V rekonstruovaných objektech je situace mírně jiná. Zpravidlaosazujeme moderní okna do stavby, která se s výjimkou chronickyvlhkých objektů nachází v příznivém rovnovážném vlhkostním stavu. Ustarších objektů s původně zdvojenými (špaletovými) okny se však pojejich výměně dostáváme do výše uvedené pasti – totiž že nová oknaumísťujeme až téměř do vnějšího líce masivního obvodového pláště.Mnohem správnější řešení je umístit nová okna zhruba do polovinytloušťky obvodového pláště, tj. často do místa původně vnitřníhošpaletového okna, a zvenku detail napojení zateplit. V oboupřípadech však platí jedno. I za příznivých předpokladů správnéhoumístění okna v konstrukci pláště budovy bude rozhodující v místěpřirozených tepelných mostů (např. všechny kouty a obecně i místa snízkým přestupem tepla) kvalita použitého profilového systému,především pak jeho hodnota prostupu tepla. Obecně lze říci, žejsou-li dnes naprostým standardem tříkomorová provedení profilovýchsystémů, lze významně lepší hodnoty prostupu tepla s ohledem nanebezpečí povrchové kondenzace vodní páry očekávat od systémů čtyř-ale především pak moderních pětikomorových. Profilové systémyTROCAL zde nabízejí především systém 900 v provedení 4K či nedávnona trh uvedený nový systém TROCAL InnoNova_70 v pětikomorovétechnice. Tento nový systém se vyznačuje oproti standardnímtříkomorovým systémům extrémní tuhostí a statickou potencí azlepšením prostupu tepla o 20 % ve vyztuženém stavu. S těmitoparametry se tak systém TROCAL InnoNova_70 zařadil na čelo nabídkyprofilových systémů a nebezpečí kondenzace vodní páry (zastandardních podmínek) zcela vylučuje.

Větrání

Posledním faktorem, který však naprosto zásadně ovlivňujekondenzaci vodní páry na povrchu stavebních konstrukcí, jerelativní vlhkost vzduchu v interiéru. Čím bude vyšší, tím větší jepravděpodobnost kondenzace. Jediným způsobem, jak tento staveliminovat, je větrat. Doby, kdy naše obydlí větrala samovolně beznašeho souhlasu a přičinění, jsou bohudík již v nenávratnu. O todůležitější je postarat se o správné větrání. Na trhu dnes existujecelá řada systémů zasahujících tak či onak do těsnění okna zaúčelem umožnění infiltrace spárou mezi rámem a křídlem. Výsledkemje vytvoření situace, aby nastanou-li vhodné klimatické podmínkypro přirozenou výměnu vzduchu mezi exteriérem a interiérem, k nítaké docházelo, a to bez našeho přičinění. Cenou je samozřejmězvýšená ztráta tepla způsobená tímto nekontrolovaným větráním a vněkterých případech i omezení akustické pohody v interiéru. Vpřípadě použití tzv. mikroventilace v kování (ona famózní 4. polohakliky…) je „cenou“ i významné omezení neprůchodnosti okna pronezvané hosty. Nejlepším a nejúčinnějším způsobem je nárazovévětrání – tedy všechna okna dokořán po dobu cca 10 – 15 minut.Odměnou za naši námahu nám bude minimální ztráta tepla a úplnévyvětrání interiéru. Podle současného stavu a poptávky na trhu všaklze usuzovat, že už ani na větrání nejsou lidi… Proto je tedyúprava okna, aby byla zajištěna možnost omezené infiltrace,naprostou nezbytností. Bude-li průměrná relativní vlhkost vinteriéru mezi 30 – 40 %, nebezpečí kondenzace bude minimální.Opomeneme-li ještě další aspekty ovlivňující kondenzaci vodní páryna povrchu konstrukcí, jako např. umístění otopných těles, teplotavzduchu v místnosti atd., lze tedy zjednodušeně shrnout:problematika vzniku povrchové kondenzace vodní páry a následnýchplísní je nezávislá na materiálu použitých oken. Aby k nínedocházelo, je rozhodující:
– správný návrh umístění okna v konstrukci obvodového pláště stavbyspolečně se správným návrhem a provedením detailu napojení okna naplášť
– kvalitní profilový systém s vysokou tepelnou izolací a sníženírelativní vlhkosti vzduchu v interiéru.